Plzeňská zoologická zahrada slaví století od svého založení. Jubileum připomene velká nedělní oslava, historická kniha i výhled do budoucna, od nových expozic až po dlouho připravovaný projekt chovu slonů.
Před sto lety začínala v Doudlevcích skromně. Dnes patří k nejvýznamnějším návštěvnickým místům v Plzni a její areál na Lochotíně spojuje zoologickou a botanickou zahradu. Plzeňská zoo letos slaví kulaté jubileum a ohlédnutí za její historií ukazuje, jak výrazně se za jedno století změnila.
Výročí připomene především velký program, který se uskuteční v neděli 20. září v areálu zoo a v Lochotínském amfiteátru. Oslavy ale nejsou jen jednodenní záležitostí. Jubilejní rok provází řada akcí a zoo při něm zároveň ukazuje, jakým směrem chce pokračovat dál.
Pojďte se s námi podívat, jak zoo kdysi vypadala
Příběh plzeňské zoo se začal psát v roce 1926 v Doudlevcích. Za jejím vznikem stál akvaristický spolek Iris, který využil skleník u tehdejší vojenské plovárny a jeho okolí. Mezi první chovaná zvířata patřily například sovy, káňata, lišky a šakal obecný z Etiopie. O rok později se objevili také první opičí obyvatelé, jávští makakové Šorl a Minda.
Začátky byly podle dnešních měřítek velmi skromné. Zahrada měla omezený prostor i sbírku zvířat a její další rozvoj nebyl samozřejmostí. Přesto se už tehdy podařilo několik zajímavých chovatelských úspěchů. Jedním z nejvýraznějších byl československý prvoodchov sajgy tatarské v roce 1960.
Doudlevce byly malé
Postupně se ukázalo, že původní areál přestává možnostem zahrady stačit. Na podzim roku 1961 se doudlevecká zoo uzavřela. Následující dva roky Plzeňané na zoologickou zahradu čekali.
Nová kapitola začala v roce 1963, kdy se zoo definitivně přestěhovala na západní okraj Lochotínského parku. Právě tam se nachází dodnes. Současný areál vznikal postupně a využil také některé starší objekty, které na místě existovaly už před vznikem nové zoo. Patří mezi ně například statek Lüftnerka.
Stěhování znamenalo pro zahradu zásadní změnu. Získala prostor pro další rozvoj a postupně se začala měnit v areál, který známe dnes.
Zoo se spojila s botanikou
Dalším důležitým mezníkem byl rok 1981. Zoologická a botanická zahrada se tehdy spojily do jednoho celku. Právě propojení zvířat a rostlin je dodnes jedním z charakteristických rysů plzeňské zahrady.
Výraznější modernizace přišla v devadesátých letech. Zvířata a rostliny začaly být ve větší míře uspořádávány podle oblastí svého původu a nové expozice se postupně zaměřovaly na celé biotopy.
Nešlo už jen o to ukázat návštěvníkům jednotlivá zvířata za mřížemi. Cílem bylo přiblížit jim také prostředí, ve kterém dané druhy přirozeně žijí.
Proměňovalo se také samotné poslání zahrady. Vedle rekreační funkce začala stále více zdůrazňovat ochranu přírody a vzdělávání. Přibývalo ohrožených druhů a chovatelských programů.
Slon, který měl přijet už v roce 1968
Historie plzeňské zoo má také své nenaplněné sny. Jeden z nich se týká slonů. O získání slůněte se v Plzni pokoušeli už v roce 1968. Do snahy se tehdy zapojili také pracovníci Škodovky působící v Indii a prostřednictvím indického velvyslanectví se hledala možnost, jak slona do Plzně získat. Nakonec se to nepodařilo. Tehdejší zoo navíc neměla vhodné podmínky pro jeho chov, rozkládala se na ploše přibližně pěti hektarů.
O téměř šest desetiletí později je situace jiná. Chov slonů indických patří mezi dlouhodobé rozvojové záměry plzeňské zoo. Projekt nese název Sloni na Mži a počítá s využitím plochy mimo současný areál. Podle města se pro slony počítá zhruba se čtrnáctihektarovou plochou v údolí Mže. Projekt je součástí rozvojových plánů zahrady.
Pokud by se záměr v budoucnu uskutečnil, šlo by o výrazné rozšíření současného areálu. Podle aktuálních informací se zároveň připravují také další nové expozice.
Nové stavby jako dárek ke stovce
Stoleté výročí tak není pouze návratem do minulosti. Zoo chce zároveň pokračovat v rozšiřování a modernizaci. Mezi připravované projekty patří například Seychelský skleník, který má návštěvníkům nabídnout tropické prostředí, želvy obrovské a africké motýly. V plánech jsou také další expozice, například pro medúzy.
Velkou vizí zůstává právě projekt Sloni na Mži. Ten by v případě realizace zásadně změnil podobu zahrady a rozšířil její území.
Oslavy začnou už v sobotu
Jubilejní víkend ale odstartuje už v sobotu 19. září. Lochotínský amfiteátr bude patřit akci Plzeň vzpomíná na Portu, která připomene 60 let od založení známého hudebního festivalu.Porta byla s Lochotínským amfiteátrem několik let výrazně spojená a sobotní program má připomenout právě tuto část plzeňské kulturní historie.
Oslavy sta let se tak přirozeně propojí nejen s historií zoo, ale také s místem, kde se její současný areál nachází.
Velká oslava začne v neděli
Vrchol jubilejního programu přijde v neděli 20. září. Slavnostní program začne ve 13 hodin. O úvod se postará bubenická show Groove Army, následovat budou projevy ředitele Zoo a BZ města Plzně Jiřího Trávníčka a plzeňského primátora Romana Zarzyckého.
Na programu jsou také taneční vystoupení Střediska volného času Radovánek, hudební vystoupení skupiny Cihelna a spol. a dvojice Jakub Kořínek a Katka Misíková. Ve 14 hodin přijde na řadu slavnostní křest knihy 100 let Zoo Plzeň.
Odpoledne nabídne další hudební a taneční vystoupení a také blok nazvaný Na slovíčko se zoo. Závěrečné poděkování je plánováno na 17.25 hodin, poté program pokračuje hudbou. Od 19 hodin začne volná zábava s kapelou Xcover.
Zoo zároveň zve na oslavy bývalé zaměstnance, kteří v zahradě v minulosti pracovali.
Sto korun za zoo i DinoPark
Pro jubilejní víkend připravila zahrada také speciální vstupné. V sobotu 19. a v neděli 20. září bude vstup do zoo a sousedního DinoParku za 100 korun. Zvýhodněné vstupné je možné zakoupit pouze na pokladnách. Do Lochotínského amfiteátru bude vstup zdarma.
Přímo v zoo mají být během oslav připraveny například soutěžní stezky pro děti a mimořádná komentovaná krmení.
Sto let jako začátek další kapitoly
Plzeňská zoo tedy vstupuje do druhého století existence v úplně jiné podobě, než v jaké začínala. Z několika voliér, skleníku a několika exotických zvířat v Doudlevcích se postupně stala zoologická a botanická zahrada na Lochotíně. Dnes pracuje s přirozeněji pojatými expozicemi, věnuje se ochraně ohrožených druhů a kombinuje zoologii s botanikou a vzděláváním. Současný areál má přibližně 21 hektarů.
A zatímco první generace návštěvníků chodily obdivovat především exotická zvířata, dnešní zahrada se snaží ukazovat také vztahy mezi živočichy, rostlinami a jejich prostředím.
Stoleté výročí tak není jen připomínkou roku 1926. Je také připomínkou cesty, během níž se plzeňská zoo několikrát zásadně proměnila. A podle plánů zahrady ještě zdaleka nekončí. Možná jednou budou návštěvníci na Lochotíně chodit za slony k Mži. Stejně jako dnes mohou jen těžko uvěřit, že před sto lety začínala plzeňská zoo v několika skromných prostorách v Doudlevcích.
Foto: ZOO Plzeň
